Popisování je jednoduché, tedy, nejedná-li se o mě - a zde se o mě jedná. I přestože často o sobě říkám, že jsem zlá, chamtivá, výbušná, možná by se našlo i něco jiného. Přestože mé postavy většinou tvořím zlé(pozn. NEUMÍM hrát čistě za hodné postavy) tak nejsou úplně tak... špatné.
Je opravdu těžké vyjádřit, kdo jsem. Jsem silný pesimista, který musel chodit k psychologovi kvůli jeho sklonům ubližovat ostatním, ale protože jsem měla zlou minulost, zkrátka jsem si na něčem musela vybíjet vztek - ano, pravda, šikanovala jsem ostatní, ale docela rychle mě to přešlo a díky respektu, který jsem si získala, jsem si získala i vysoké sebevědomí a umění řečnit, ač to z tohoto textu možná moc nevyplývá.
Co jsem ale ztratila a nikdy to nezískám je důvěra v lidské bytosti a strach z kontaktu. Bojím se, když se mne někdo dotkne, bojím se lidem věřit a mojí důvěru je velmi těžké nejen získat, ale navíc je velice lehké jí jediným slovem zničit.
Přímo pohrdám lidmi, kteří se nechají ovládnout primitivními emocemi a např. kvůli lásce, nebo smutku, se podřežou. Je pravda, že já si sama ubližovala, ale ne kvůli emocím. Zkrátka pohrdám lidmi, co se stali obětí svých primitivních pudů.
Miluji samotu. Bojím se lidí. Na koncertech mě můžete najít vzadu, kde pomalu nevidím na stage, na kulturních akcích mne stěží vůbec najdete, a jakmile se mám bavit s cizím člověkem, odejdu a odmítnu. Tak špatné to je.
Není pravda, že jsem introvert, ráda si někam zajdu s přáteli, do lesa, nebo jinam ven. Ale upřednostňuju čtení knih, posilování, poslouchání hudby, před sociálním kontaktem. 
Poslouchám... zvláštní hudbu. Povětšinou slabší odvar metalu, punk, rock, občas i alternativní rock. 
Nemám ráda předsudky. Týká se t hudby, oblečení, orientace, zájmů, zkrátka všeho. Nejraději bych se těch, co odsuzují, zbavila jednou pro vždy. Není to snad jedno, kdo se komu líbí, kdo co nosí, kdo co poslouchá a dělá ve volném čase? Není to vaše starost, ne?
Se seznamováním je to zvláštní. Já jsem vskutku sebevědomá osoba, která se nebojí vystoupit, zařvat, prosadit si svou a svůj názor. Ale když přijde na seznámení, stáhnu se do sebe, sotva pozdravím, a už odcházím pryč. Už na první pohled poznám, zda je mi člověk sympatický, nebo ne. Pokud ano, jsem loajální. Pokud ne, za pomocí několika velice ostrých slov ho pošlu do háje a vyjdu se zdviženou hlavou. 
Toť vše o mne. Své komplexy si léčím na tRPGčkách, nové lidi poznávám na netu a doufám, že se mi to nikdy nevymstí.